Kde spí Vánoce?

Čas je neúprosný. Máme už jen čtyři týdny do Štědrého dne. Dnešní neděle byla však tak neobyčejná. Se zpožděním, ale přeci k nám přijel Martin na bílém koni. Ráno, když jsme s malým Marcelem vykoukli ven z oken, uviděli jsme ojíněné vršky stromů. Nebyl to zrovna sníh, jak bychom si představovali vhodný k sáňkování a zimním radovánkám, ale vzbudil naději, že letos by mohly být Vánoce na sněhu.  

Musíme na chvíli ven, užít si prvních vloček. Tenhle první síh nezůstane dlouho na zemi.“, rychle jsme se s Marcelem oblékli. Vyrazili jsme k lesu. Nosy nás zábly, ale zahřáli jsme se stoupáním do kopce. Zmrzlá zem chřoupala pod nohami. 

Po chvilce jsme konečně viděli bílý poprašek, mezi stromy a na pařezech vytvářel malé sněhové ostrovy. Jako cestovatelé mezi neznámými kraji jsme objevovali nová a nová sněhová království.   

„Podívej Marceli, jak je hezky ozdobený.“, ukázal jsem mu prstem na jeden z ojíněných smrčků stojících na kraji paseky, „To už se asi brzy probudí Vánoce a jeden z podobných stromků nám přinese Ježíšek.“

Malý Marcel se zamyslel a zeptal se na to, co by mě ani nenapadlo. Víte, jak děti bývají zvídavé: „Kde vůbec ty Vánoce spí?“

Jeho otázka mě zaskočila. Kde spí Vánoce? 

Kde jsou schované a čekají celý rok, než se opět probudí k životu? Určitě jsem mu nechtěl vyprávět o tom, že vše je na nás dospělých, kdy odstartujeme vánoční cirkus. Nechtěl jsem mu říkat, že existují manageři, kteří se zaměstnávají otázkou, jaké budou letos vánoční svátky už měsíce dopředu. Jejich týmy dlouho před nimi plní sklady vánočním zbožím. Obchody se chystají na vánoční žně. Mnohdy ani nečekají s výzdobou na první adventní neděli. Už s přicházející podzimní rovnodenností, kdy pak se zkracuje den a noc je dlouhá, rozsvětlují svoje výlohy vánočními řetězy.

Kde spí skutečné Vánoce? Samozřejmě by to chtělo nějakou poetickou báchorku: „Tam na severu za devatero horami. Ve velkých sněhových závějích si hoví. Jako v peřinkách spí, odpočívá. Odtamtud k nám přijdou na zlatých sáních. A my je musíme přivítat v slavnostně nazdobených ulicích a domovech. Vyzdobíme je svítícími řetězy a vánočními ozdobami, budou zase veselé a barevné jako každý rok. Zaženeme temnou zimní noc svíčkami na vánočním věnci. Těmi přípravami probudíme Vánoce, víš?!“

Přikývl hlavou, přikvapilo mne jak pro něj byla má dopověď dostačující. Večer, když šel Marcel spát a celý dům ztichl, jsme však, odhalil skutečnou pravdu o Vánocích. Kde spí moje Vánoce? 

Vánoce spí v krabicích vánočních ozdob. Jsou v nich uchované dětské vzpomínky. Není snad nad všechny poklady světa rozbalovat tyto zažloutlé papírové krabice.  

Tyhle ozdoby pamatují ještě moji babičku, když zdobila stromeček pro moji malou maminku. Každá z nich přináší nějaký příběh. V jejich odlescích vidím dětské rozzářené oči všech našich rodinných generací. 

Vyzvedl jsem si je z nejvrchnější police ve skříni. Na židli na špičkách jsem musel stát, abych je vyzvedl z nejtajnějšího rohu. Potichu jsem si je prohlížel. Jako kluk jsem miloval skleněné postavičky. Když jsem byl už starší a mohl jsem zdobit stromek sám. Pro figurky jsem právě vybíral nejlepší místa, aby byly, co nejvíce vidět. 

Se smutkem jsem si vzpomněl na kominíčka, co uhořel od prskavky. S táto jsme  jej pochovali pod smrček na naší zahradě. (Ten smrček pak za pár let posloužil jako Vánoční stromek.)

U ozdoby s jesličkami jsem vzpomínal, jak mi vyprávěla babička o zrození Ježíška v dobách, kdy se to příliš nehodilo. Vzpomínal jsem, jak jsme objevili tu červenou hvězdu, byla na větvi vyhozeného stromku u popelnic, a jak jsme si ji odnesli domů.

Zavřel jsem krabice víkem. „Ještě chvilku budete spát a uvidíme se za pár dní.“, zašeptal jsem k nim. Opět jsem vylezl na židli a schoval jsem je na místo, tam kde spí Vánoce. 

Z odkazu v krátkém textu na stránkách ee.france.fr jsem se dozvěděl zajímavý příběh vzniku jedněch z prvních skleněných vánočních ozdob. V r. 1858 v kraji Vogéz zavládlo velké sucho, které způsobilo velkou neúrodu ovoce. Právě čerstvé i sušené ovoce se tradičně používalo jako jedny z prvních ozdob vánočních stromečků po celé Evropě. Místní nechtěli nechat své stromečky holé bez ozdoby a tak přišel jeden nadaný sklář z Goetzenbrucku s variantou ze skla vyfoukal koulí připomínajících jablíčka. Zdobení sklem se rychle ujalo a započala tak námi udržovaná tradice zdobení stromečku, ke které nemalou měrou přispěli i skláři z Čech.

Neměli bychom zapomenout, že česká tradice skleněných ozdob patří ke světové špičce. Bohužel časem mnoho sklářských firem zaniklo a zůstalo jen pár pokračovatelů. Měli bychom si tedy vážit pokračovatelů tohoto ušlechtilého řemesla. Ve Dvoře Králové nad Labem nalezneme výrobnu skleněných ozdob, která se datuje rokem 1931, kdy zde místní skláři založili společné výrobní družstvo DUV. Více si můžete přečíst a dozvědět se o jejich světových úspěších na jejich oficiálních stránkách. Mají i online obchod, kde si můžete vybrat a objednat z nepřeberného množství ozdob.   

Výstižný text popisující historii vánočních ozdob naleznete za tímto odkazem Skleněná barevná a třpytivá vánoční.

Určitě by jste nalezli mnoho dalších stránek o vánoční tradici zdobení. Nabízím Vám ještě pár zajímavých odkazů v tomto rozcestníku: 

Ozdoby z korálkových perliček - www.nulk.cz
Blog věnující se skleněnému deku - glassor-deko-blogu
Pdf kniha o zdobení a různých ozdobách - Lidové vánoční ozdoby Petr Herynek